S televizními dramatizacemi skutečných historických událostí, a už to byla například hilsneriáda (Zločin v Polné) nebo příběh Jana Husa, má Česká televize (ČT) v poslední době dobré zkušenosti. "Většina těchto pořadů má vyšší než průměrnou sledovanost dané stanice, což dokladuje zájem diváků,” uvedl na tiskové konferenci k programovým novinkám generální ředitel ČT Petr Dvořák.

Mezi 32 novými projekty, které loni schválila programová rada televize, proto tento žánr zaujímá výrazné místo.

reklama

Revoluční kvas roku 1618, kdy byli z oken Pražského hradu vyhozeni královští místodržící, zachytí snímek Defenestrace režiséra Zdeňka Jiráského. Do doby o sto let později, do éry reformátorské panovnice Marie Terezie, diváky zavede stejnojmenný dvoudílný film, jehož režie se ujal hollywoodský režisér Robert Dornheim.

Oba zmíněné snímky přitom vznikají v koprodukci. Defenestraci ČT realizuje společně s francouzko-německou kulturní stanicí Arte a rakouskou ORF, na Marii Terezii se podílí vedle ORF také maďarská MTVA a slovenská RTVS.

S blížícím se stoletým výročím by ČT ráda připomněla i další významný milník historie české společnosti - vznik samostatného Československa. Politické dění na jeho území před říjnem roku 1918 přiblíží prostřednictvím postavy Aloise Rašína.

Pro ČT také vzniká film podle románu Jiřího Stránského Balada o pilotovi, který připomene pohnuté osudy českých pilotů po druhé světové válce po návratu do vlasti a v době nástupu komunismu.

Českotelevizní filmaři však hledají inspiraci také v nedávné historii. Plánovaný dvoudílný film režisérky Terezy Kopáčové vychází z událostí tzv. metanolové kauzy v roce 2012.

Vývoj a výroba původní tvorby je nákladný a dlouhodobý proces, který probíhá ve třech fázích, od hledání námětů až po producentskou obhajobu projektů před programovou radou.

„Na rozdíl od jiných žánrů je vývoj dramatiky o statisících korun, nechceme ty investice jen tak zahodit. Na druhou stranu, mým cílem není mít stoprocentní úspěšnost vývoje, protože to by znamenalo, že neexperimentujeme. Cílem je mít zhruba 20 až 25% odpisů, nepovedených projektů, protože to dokladuje, že dáváme tvůrcům prostor vyzkoušet i nevyzkoušené. Nechodit jen vyšlapanými cestičkami považuji v prostředí veřejnoprávní televize za zásadní," řekl ředitel vývoje pořadů a programových formátů ČT Jan Maxa. Jak ale dodal, v televizním prime-timu není na experimenty příliš místa.

Vedle historických fresek tak v něm dostanou prostor spíše osvědčené formáty. Nový triptych detektivek s kapitánem Vašátkem (Viktor Preiss) a malířem Horácem (David Matásek) uzavře cyklus podle románů Hany Proškové.

Kromě toho televize chystá komediální seriál vycházející z hry Dejvického divadla Dabing Street, dvě závěrečné série trilogie Detektivů od Nejsvětější Trojice nebo seriál Lynč. Ten připravuje skupina mladých tvůrců pod vedením amerického scenáristy Harolda Aptera (Star Trek, Walker Texas Ranger).

Programy ČT měly loni podle peoplemetrového měření Asociace televizních organizací (ATO) zhruba 31 procentní podíl na sledovanosti, zatímco kanály televize Nova sledovalo asi 29 procent diváků starších 15 let. V případě stanic, které zastřešuje FTV Prima, to bylo zhruba 21 procent diváků.