Obšírně bylo téma legislativních změn týkajících se DPH vyloženo v M&M č. 18/2004. Nyní se na několika modelových případech pokusím ukázat fungování nových pravidel, upozorním na některé problémy, jimž je třeba věnovat pozornost, a zmíním i pár zajímavých souvislostí, které přinesl první měsíc fungování nového systému DPH.
Sazby DPH a reklama
Při uplatňování starého zákona o DPH jsme se však naučili, že ne všechno, co vede k propagaci klienta, musí být nutně chápáno jako reklamní služba. Vždy záleželo na přesné definici předmětu plnění a na formální podobě obchodního vztahu. Díky tomu mohlo být např. dodání reklamního spotu účtováno s 5% DPH. Pokud byl spot dodán v rámci komplexní reklamní kampaně a nikoli jako dílčí zakázka, vztahovala se i na něj sazba DPH 22 %.
Nový zákon o DPH zásadním způsobem změnil postup při stanovení sazeb DPH u služeb. Až dosud platilo, že pouze vyjmenované služby jsou v základní sazbě DPH, ostatní patřily do sazby snížené. Od 1. 5. 2004 je to naopak: pouze v příloze zákona uvedené služby jsou ve snížené sazbě DPH, ostatní patří do sazby základní. Díky tomu se "manévrovací prostor" velmi zúžil, ale nezanikl zcela. V případě dodání kompletního reklamního spotu sice již bude třeba uplatnit základní sazbu, ale budou-li klientovi poskytnuty pouze dílčí služby uvedené v příloze č. 2 zákona, bude možné uplatnit u některých z nich sníženou sazbu DPH. To se bude týkat především služeb kulturních, které jsou vymezeny takto:
"Kulturní činnosti zařazené v SKP 92, které zahrnují vstupné na výstavy, koncerty, filmová, divadelní a jiná kulturní a zábavná představení, poplatky za vysílání rozhlasu a televize, umělecké a ostatní zábavné služby zařazené v SKP 92.3, které zahrnují činnosti spisovatelů, skladatelů, malířů, sochařů, herců, interpretů estrádních, kabaretních a podobných samostatných umělců."
Umělec za 5 a za 19 %
Správné zatřídění uměleckých výkonů však bude dost problematické. Podle prvních informací, jež máme k dispozici a které budou zcela jistě ještě upřesňovány, bude např. umělecké vystoupení herce na reklamní akci podléhat snížené sazbě DPH. Obdobně, herecké výkony (pozor, nikoli autorská práva) při natáčení reklamního spotu budou zřejmě zařazeny do snížené sazby, ale práce režiséra, kameramana a dalších uměleckých profesí již bude podléhat sazbě základní.
Analogicky to platí u vstupného. Pokud např. pivovar uspořádá reklamní akci, na které bude propagovat své výrobky a v rámci této akce bude i kulturní program, a pokud bude vybírat vstupné, podléhá toto vstupné základní sazbě. Pokud ovšem uspořádá koncert, bude vstupné podléhat snížené sazbě DPH, a to i tehdy, bude-li v rámci koncertu propagována produkce pivovaru.
Z výše uvedeného je zřejmé, že hranice bude často nejasná a vždy bude záležet na dobré argumentaci a formálním zpracování akce od smluv až po účetnictví.
Fakturační hrátky
Dalším problémem v souvislosti se sazbami DPH je, že nový zákon o DPH neupravuje přefakturaci služeb. Výklady, jež se k tomuto problému zatím objevují, sice uvádějí, že k faktické změně nedošlo, ale opora v zákoně je pro toto tvrzení minimální. Především pro reklamní agentury to bude znamenat, že pokud chtějí realizovat výhodu snížené sazby DPH a zároveň minimalizovat daňové riziko, měly by s klienty uzavírat spíše smlouvy, ve kterých se zaváží službu se sníženou sazbou DPH zajistit, ale smlouva na poskytnutí služby by měla být uzavřena přímo mezi jejich klientem a např. umělcem. Důsledkem bude, že umělec bude fakturovat svůj výkon přímo klientovi se sníženou sazbou DPH, agentura pouze svou odměnu se základní sazbou.
Je třeba zdůraznit, že uplatnění snížené sazby DPH bude významné tehdy, pokud půjde o reklamu pro neplátce DPH nebo pro subjekty, jež poskytují služby od DPH osvobozené bez nároku na odpočet DPH (finanční služby, pojišťovnictví, zdravotnictví apod.).
DPH, reklama a zahraničí
Skutečný průlom u DPH nastává v mezinárodních souvislostech. Důležitou zásadou je, že se aplikace DPH řídí místem zdanitelného plnění. Zákon pak stanoví pravidla, podle kterých se místo zdanitelného plnění posuzuje. Na uplatňování DPH u reklamních služeb (obdobně to platí i např. i pro autorská práva, poradenství aj.) se podívejme podrobněji dále.
V EU a za hranicemi EU
Poskytnutí reklamní služby zahraniční osobě (do třetí země mimo EU) nebo osobě registrované k dani v jiném členském státě má svá specifika. Pokud příjemce reklamní služby s výše uvedenou charakteristikou nemá v ČR sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, jíž byla reklamní služba poskytnuta, platí, že místem zdanitelného plnění je místo, kde má tento subjekt své sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, které je služba poskytnuta. Místo zdanitelného plnění je tedy mimo ČR. Nezáleží na tom, kde je služba skutečně poskytnuta nebo spotřebována.
Z pohledu poskytovatele služby půjde o osvobozené plnění s nárokem na odpočet DPH. Služba by měla podléhat v členské zemi EU, ve které je místo zdanitelného plnění, režimu tzv. samovyměření.
Pokud je poskytnuta reklamní služba subjektu se sídlem v EU, jenž není osobou registrovanou k DPH v některé zemi EU, pak je zdanitelné plnění uskutečněno v místě sídla poskytovatele služby, tedy na území ČR. Služba podléhá české DPH ve výši
19 % stejně jako běžné tuzemské plnění.
Jak z importu?
V zásadě jde o obrácenou situaci: přijetí reklamní služby subjektem-plátcem DPH se sídlem v ČR. Místo zdanitelného plnění je v ČR a příjemce služby uplatní systém reverse charge, což znamená, že odvede české DPH na výstupu a na základě daňového dokladu si ji může nárokovat zpět na vstupu. Ovšem pozor, může dojít k tomu, že povinnost odvést daň (§ 24 zákona o DPH) nastane dříve než nárok na odpočet daně (§ 73 zákona o DPH). Důsledkem pak bude zhoršení cash flow.
Pokud bude příjemcem služby podnikatel-neplátce DPH, stává se okamžikem přijetí takové služby plátcem a musí odvést DPH na výstupu již i za tuto službu, kterou přijal jako neplátce. V ceně služby zaplatí i DPH uplatněnou dodavatelem. Zda si může toto DPH nárokovat v zemi dodavatele, stanoví zákon o DPH platný v zemi dodavatele. Proto doporučujeme těmto situacím předcházet, a to buď včasnou registrací k DPH nebo nepřijímáním reklamních a dalších specifických služeb z EU nebo ze zahraničí.
Plaťte méně za reklamu
Zajímavá je též otázka důsledků změn DPH u osvobozených plnění bez nároku na odpočet DPH. Týká se všech subjektů, jež uskutečňují zdanitelná plnění osvobozená od DPH bez nároku na odpočet DPH na vstupu, resp. uskutečňují pouze malou část plnění s nárokem na odpočet DPH na vstupu. Především se bude jednat o banky, pojišťovny a další finanční instituce, subjekty podnikající v oblasti zdravotnictví atd.
Podle starého zákona si tyto subjekty ve většině případů nemohly uplatnit žádné DPH na vstupu a pouze odváděly DPH na výstupu za ta plnění, která DPH podléhala.
Nyní, pokud např. banka uskuteční alespoň jedno plnění podléhající DPH, bude moci na vstupu nárokovat minimálně 1% DPH (aniž bych chtěl šířeji rozebírat výpočet koeficientu, jenž vede k určení této částky).
To může být zajímavý argument pro jednání o ceně za reklamní služby s těmito subjekty. Ty až dosud odmítaly brát v úvahu jinou cenu než cenu včetně DPH. Nová úprava však znamená, že z DPH, které bance vyúčtuje např. reklamní agentura, si může banka zpět nárokovat alespoň část, v závislosti na koeficientu odpočtu DPH příslušné banky (nejméně 1 %). Navíc je třeba připomenout, že s poklesem DPH došlo fakticky i k poklesu ceny reklamních služeb pro tyto subjekty o 3 %. Rozdíl představuje cca 3,26 % celkové ceny služby, což už je částka, o které se vyplatí jednat.
Autor je daňový poradce

14_04_citibank2.jpg ()

14_ebanka2.jpg ()

14_GE.jpg ()

14_cmhb.jpg ()
Banky jinak než ostatní. Podle starého zákona nemohly především banky a jiné finanční instituce ve většině případů uplatnit žádnou DPH na vstupu. Nový zákon je v tomto směru vstřícnější a určitě bude mít vliv na vyjednávání ceny za reklamní služby poskytované agenturou.

14_1622_Voves.jpg ()
méně prostoru. Nový zákon o DPH výrazně zúžil "manévrovací prostor" pro legální kličkování. I tak ale ne vše, co se reklamy týká, spadá pod základní, 19% sazbu DPH.