To se pak můžete ocitnout třeba v "podloubí" spojujícím Karlův most s Novotného lávkou. Je to příšerné, odpudivé místo, které by mělo existovat leda tak ve zlém snu nebo v nějakém filmu Juraje Herze. V centru Prahy, na tak exponovaném místě, je jeho existence křiklavá ostuda.

reklama

Z turisty obleženého Karlova mostu vede na Novotného lávku. Tato řada bývalých mlýnů na pravém břehu Vltavy nabízí jeden z nejhezčích výhledů v Praze. Na jejím začátku se nachází Karlovy lázně, na konci pak Klub Lávka. V obou těchto místech se zcela zjevně zastavil čas a bezostyšně tyjí jen z výjimečné lokace a ze své zašlé slávy. Když budeme velmi mírní, řekneme, že jít se bavit do Karlových lázní - nebo organizovat akci v Klubu Lávka - může jen člověk, který prostě nemá "ánunk", co se v metropoli poslední dvě desetiletí děje. Člověk, který uvízl někde v 90. letech.

Soutěž Prima Zlatá pecka, kterou už 21 let organizuje AČRA MK, se již tradičně koná právě v Klubu Lávka. Možná to tak má být. Akce, která v posledních letech hlásí nárůst soutěžních příspěvků i nabitý sál "slavnostního galavečera", se v roce 2016 chlubí devítičlennou porotou tvořenou lidmi "od kumštu", mezi kterými v těchto posledních letech ani jednou nefigurovala jediná žena.

A její "slavnostní galavečer" uvádí už několik let konferenciér, jehož moderování je v lepším případě založeno na znejisování spoluúčinkujících, v horším na jejich zesměšňování. A v tom nejhorším - jak tomu bylo letos - na sexuálním loudění, osahávání a téměř fyzickém napadání žen, které s ním musí trávit na pódiu čas. Američané mají pro tyto lidi termín sexuální predátoři a nepárají se s nimi. U nás se proti Kohákově chování ohradil alespoň jeden ze slovenských hostí.

Když minulý týden zemřel bývalý majitel libeňského Discolandu Sylvie Ivan Jonák, nějaký můj kolega napsal, že spolu s ním umřela 90. léta, jejichž exces ztělesňoval. Bohužel to není pravda. Devadesátky jsou "alive and kicking". Na Zlaté pecce.

MAM je dlouholetým mediálním partnerem této akce. A chceme jím i nadále být. Právě proto bychom si velmi přáli, aby se dokázala změnit.

Jiří Hořčica, zástupce šéfredaktora MAM