Tablet Media a jeho vlajkovou loď Dotyk jste založil před dvěma lety. Jak hodnotíte jejich fungování?

Jsem velmi spokojený s tím, jaký se podařilo vytvořit obsah. Myslím, že se nám podařilo vytvořit kvalitní časopis, který má kvalitní články.

Navíc se nám podařilo se na trhu do určité míry etablovat. Už jsme známí v cílové skupině, na kterou míříme. Často se nám stává, že když ve společnosti řekneme, že jsme z Dotyku nebo Tablet Media, lidi vědí o co jde, i když nejsou pravidelnými čtenáři.

Za minus bych považoval to, že se nám nepodařilo prosadit na inzertním trhu tak, jak jsme očekávali. Podle mě je to dáno tím, že inzertní trh je pořád ve stagnaci. V roce 2013, kdy jsme začínali, jsme se domnívali, že inzertní krize je už na konci. To se bohužel nepotvrdilo. Snižování marketingových rozpočtů pořád pokračuje, takže není doba na vymýšlení nových projektů ani nových mediatypů. To je trochu problém. Účinnost tabletové inzerce je ale vysoká a já jsem přesvědčen, že její rozvoj ještě příjde.

Nezvažujete v reakci na toto zjištění zpoplatnění Dotyku?

V souvislosti se vstupem do Vltava-Labe-Press samozřejmě zvažujeme všechny možnosti, které se nabízejí. To znamená jak přejít na tištěnou na verzi, tak využít obsah, který vzniká, do médií, jež ve VLP jsou. A taky se nějakým způsobem zabývat zpoplatněním. Jsme v úplně zásadním momentu, kde musíme velmi rychle vymyslet, jak budeme pokračovat a co všechno budeme dělat. V každém případě uvažujeme o řadě kroků, jakým způsobem využijeme nᚠobsah.

Co vlastně vstup do VLP znamená pro Tablet Media? Bude existovat jako samostatná jednotka?

To už jde o organizační řešení, nad nímž ještě taky přemýšlíme. V každém případě bude existovat v rámci VLP jako samostatná jednotka s těmi redakcemi, které tam jsou. Spojením s VLP se tady otevírá obrovská příležitost. Naše možnosti byly omezené, jednak finančními prostředky, ale zejména možností vzájemné podpory. Řídil jsem několik velkých vydavatelství a jejich produkty se vždy navzájem intenzivně podporovaly vzájemnou autoinzercí, využíváním předplatitelských kmenů - tohle všechno se nám teď otevírá a určitě toho využijeme.

Jak dlouho trvala jednání s Pentou?

Marek Dospiva nás prvně oslovil už někdy na sklonku loňského roku, kdy začala Penta uvažovat o vstupu do médií. Myslím, že ho zaujal vznik redakce, která vydáva kvalitní obsah a současně taky aplikuje novou formu média. On věří tomu, že ta digitální forma je budoucnost médií, a tomu, že pomůžeme i rozvoji VLP.

Pracoval jste na Slovensku a víte, jakou tam má Penta pověst, i to, že kvůli ní odešla velká část redakce deníku SME. Nehrálo to nějakou roli ve vašem uvažování?

Tuto otázku je zapotřebí položit šířeji a zeptat se, kdo má vlastnit média. Pochopitelně se tyto otázky kladou při vstupu každého finančního investora. Někteří investoři jsou spojeni s jedním byznysem, jiní s jiným a další zase s politikou. Já osobně si myslím, že média nemají patřit vlastníkům, kteří jsou propojeni s politikou, a to případ Penty v České republice není.

Když to srovnáme se Slovenskem, tak tady Penta takovou aféru, jako byla Gorila, neměla, a tudíž v naší veřejnosti takový problém nerezonuje.

Neděsí vás ani vyjádření Marka Dospivy o médiích jako atomovém kufříku?

Myslím, že je důležité, aby si média vztah s vlastníkem nějak nastavila. To považuji za principiální záležitost. Komentáře médií jsou až druhotné. Prostě je to jeden výrok v jednom rozhovoru a nijak to nepřeceňuji.

reklama

Stanovili jste si vy nějaké podmínky, za kterých budete spolupracovat?

Podmínky předem jsme si nestanovili. Připravujeme kodex, který by měl ve vydavatelství platit. Mimochodem na internetu jsem našel kodex, který platí ve slovenském vydavatelském koncernu Penty a vztah mezi vlastníkem a médiem vymezuje velmi striktně.

Já jsem přítelem spíše stručnějších a jasnějších věcí, ale to už je detail. Určitě si tam ten vztah nastavíme, ale myslím si, že hlavní nejsou ani tak věci, které jsou napsané, jako to, aby ten vztah fungoval. Věřím v racionalitu vlastníků a v to, že vědí, že média fungují, pouze když mají pověst, že nejsou ovlivňována. Protože to je to, co lidi na médiích vyhledávají. Ve chvíli, kdy mají pocit, že média fungují v zájmu nějakých politických nebo obchodních sil, vede to k jejich konci. A nikdo nedělá investici kvůli tomu, aby si ji pak zničil.

Ostatně když se vrátíme ke Slovensku, samozřejmě víme, k čemu tam došlo předtím, než tam Penta vstoupila. Tedy k odchodu redaktorů. Ale nevím o tom, že by se tam potom vyskytl nějaký konflikt mezi vlastníkem a redakcemi. Což jenom potvrzuje to, co říkám.

Ve starších rozhovorech ke spuštění Tablet Media jste se k budoucnosti tištěných médií stavěl skepticky. Teď jste převzal řízení VLP, které se soustředí zejména na papírové tituly. Jak to s nimi dnes vůbec vidíte?

Nikdy jsem nebyl přesvědčený, že papírová média skončí, ale to, že jejich vliv klesá, je pravda. Vnímám noviny a časopisy ne jako tu fyzickou podobu, ale jako redakci, která vytváří obsah. A ten způsob šíření obsahu se prostě musí přizpůsobit tomu, co čtenáři chtějí. Jak říká jeden můj kolega vydavatel v Kanadě - my budeme všude tam, kde jsou čtenáři, a nebudeme podléhat obsesi platformami. Platformy se mění tak rychle, že vůbec nemá smysl se tím zabývat. Nevnímám Deník jako papírové médium, ale jako regionální médium, které se ke čtenářům bude dostávat tak, jak oni budou ochotní ho přijímat.

Pravda je, že Deník i magazíny Astrosatu v tom mají zatím zpoždění. To je jeden z důvodů, proč došlo k akvizici Tablet Media - abychom jim s tím pomohli a dále to posunuli.

Má Deník potenciál? Na jedné nedávné konferenci se mluvilo o jeho malém vlivu.

Deník má vyšší čtenost než MF Dnes a v každém případě vliv má. Je pravda, že nemá vliv v Praze, kde VLP a Deník neměly úspěch s tím, co dělaly. Je to jeden z úkolů, který musíme řešit.

Nezaznamenal jsem ale žádnou zásadní komunikaci, že se VLP s Astrosatem staly druhou nejsilnější mediální skupinou na trhu. Jsou mezi CNC a Mafrou. A přitom když se podíváte na čísla, tak dohromady mají více čtenářů než Mafra. Je to prostě silná mediální skupina, která má svým způsobem největší vliv na trhu. Chápu, že zatím neoslovujeme nejvyšší cílovou skupinu, ale pořád oslovujeme čtenáře, kteří nejsou čtenáři bulváru. Deník je v regionech velmi významným médiem, jež je respektované, čte se na radnicích a u podnikatelů v regionech. Takže ve spojení s magazíny, které jsou silné ve svých cílových skupinách, je to z určitého hlediska nejsilnější vydavatelství na trhu.

Čemu se v tuhle chvíli věnujete vy osobně?

Několika věcem. Zaprvé přemýšlím o tom, jakým způsobem vytvářet Deník racionálněji z výrobního hlediska a přitom neztratit základní výhodu, kterou máme, a to regionální kompetenci.

Potom uvažuji o tom, jakým způsobem zvýšit digitální přítomnost. A třetí věc - VLP koupilo Sanomu (dnešní Astrosat), což je magazínové vydavatelství, ale nikdy ho plně nezaintegrovalo do svého vydavatelství. Prakticky ani mentálně. Lidé o tom pořád uvažují jako o dvou firmách a většina činností se dělá odděleně. To je určitě něco, co musí projít procesem změny.

Těšíte se na to? Pro vás to znamená návrat z malého týmu do velkého vydavatelství...

Považuji to za obrovskou výzvu. Asi největší výzvu, kterou jsem v životě měl. Přichází ve správnou chvíli, protože si myslím, že se mi tam podaří zužitkovat ty zkušenosti, které mám. Věřím, že se VLP podaří výrazně zmodernizovat a výrazně zlepšit jeho postavení. Mám rád výzvy, těším se na to.

Proč je po všech vašich zkušenostech právě tohle největší výzvou? Oproti založení nového digitálního vydavatelství je tohle „jenom“ převzetí fungující firmy.

Nepřicházím do VLP s tím, aby se to udržovalo v chodu tak, jak to je. Přicházím s tím, že se to vydavatelství má změnit. Když něco dlouho neřešíte, chvíli se nepozná, že je tam problém. Ale to neznamená, že když to nebudete řešit, bude to fungovat i dál.

Dnes nemluvíme o nákladu 140 tisíc nebo 150 tisíc prodaných kusů. Problémem je, že ve VLP jsou i vydání, která mají náklad v řádech jednotek tisíc. A to je polygraficky za normálních okolností nevyrobitelné. Jeden výtisk pak vychází výrobně na desítky korun. S tím se musí něco dělat. Současně ale nechceme jít tou cestou, že bychom zastavovali mutace nebo vytvořili celostátní deník bez mutací.

Toto vymyslet je obrovský úkol a my se jím opravdu zabýváme. Co se týče digitálu, je to totéž. Je to samozřejmě propojené, protože jedním z (logických) řešení je víc posílit regionální digitál. Ale udělat to tak, aby to fungovalo, není jednoduché, protože digitální obsah na sebe neváže tolik inzerce, jako na sebe vázal tištěný obsah. To je celá řada problému, které nejsou viditelné, ale fakticky existují. A pokud by se s tím dalších pár let nic nedělalo, nemohlo by to fungovat.