Ještě než se za dva týdny na PIAFu uvidíme na workshopu o PR kreativních agentur, chtěla bych se podělit o pár poznatků. Pracuji jako PR konzultant už mnoho let - od asistentky tiskového oddělení v místním divadle až po ředitelku PR v mezinárodní reklamce. Teď se zaměřuji na malou, ale perfektně vymezenou mezeru na trhu - mezinárodní kreativní agentury. Amsterdam je "hub" digitálních, reklamních a designových agentur, architektů a konzultantů. Každým rokem přitahuje více a více firem z celého světa, které si tu zakládají svá sídla kvůli vhodné kombinaci daňových úlev, nizozemského kulturního dědictví, dostatku místních talentů a snadnému přístupu do zbytku Evropy. Agentury se snaží vyniknout v silně konkurenčním prostředí a většinou se snaží o dvě věci: založit novou společnost či evropskou kancelář nebo změnit obraz společnosti, která už tolik netáhne. Ať tak či tak, vždy jde o mezinárodní reputaci a akvizaci klientů. Pokud firma nepracuje s PR - v jeho nejobecnějším eklektickém významu -, aby podpořila svůj obchodní rozvoj, pak jsou to všechno jen prázdné PR fráze. Což je ztráta peněz. PR konzultant potřebuje mnohdy trochu víc odvahy, aby agenturu odlišil v davu. To je dáno tím, jak fungují nová média. Británie, Německo a USA, to jsou země se stabilní mediální scénou, která je uznávaná doma i v zahraničí. Takové země ovlivňují celou mediální krajinu, a to zvlášť v oblasti reklamy a designu. Malá země může mít zavedená média, ale ta nemají často žádnou relevanci či vliv v jiných zemích. Abychom pro naše klienty něco udělali, musíme získat pozornost jak mezinárodních, tak celoevropských médií. Samozřejmě neprosazuji PR ve stylu kobercových náletů, které začínají od nejnižšího možného jmenovatele - "mašinerie tiskových zpráv". Samozřejmě, svět se chce dozvědět o kreativních počinech agentur, které vytváří pro své klienty. Ale toto mávání kreativní vlajkou musí mít nějaký účel. Bez strategického přístupu k positioningu značky nezasáhnou media relations cíl, kterým je posílit kreativní reputaci, získat do agentury talentové zaměstnance či udávat tón v oborovém diskurzu. Kulturní "tavicí kotlík" a mezinárodní perspektiva jsou tedy samy o sobě výzvou pro každou agenturu a díky bohu také posouvají její práci dál. O egu kreativců tu raději pomlčím.
Kerrie Finch, ředitelka, FinchFactor
(nazor@economia.cz)
Mávání kreativní vlajkou musí mít nějaký účel...
