Uvést na trh novinku bez PR v deníku ještě nejde

Přestože sociální média nabývají v oblasti PR na důležitosti, tradiční média si stále drží svou významnou roli. Vyplývá to z výzkumu sítě nezávislých PR agentur Worldcom pro region EMEA na téma trendy v PR. Výzkumu se zúčastnily agentury ze 17 evropských zemí, za Českou republiku to byla Pram Consulting.

Není novinky bez deníků

Deníky jsou pro píáristy naprosto důležité zejména při uvádění nových výrobků na trh. Pouze ve dvou případech deníky v důležitosti již předběhly blogy, a to v novinkách z oblasti módy a kosmetiky. "Zatímco o novém modelu auta se můžete dočíst v bezpočtu deníků a motoristických časopisů, na novou kolekci šatů v tradičních médiích mnoho prostoru nemáte, blogy tak podle mne v těchto dvou případech vlastně vykrývají tento ,nedostatek' tradičních médií," myslí si Patrik Schober, managing director Pram Consulting. Využívání sociálních médií v kampaních je ale podle průzkumu stále minoritní a tvoří v průměru jen 25 % celkové komunikace.

Výzkum se věnoval také roli sociálních médií v komunikaci B2B. Jen téměř třetina agentur by doporučila využití Facebooku pro komunikaci firem B2B, výjimkou je východní Evropa, kde tuto formu komunikace doporučuje 75 % agentur, naproti tomu v severní Evropě je tento způsob naprosto nepopulární. Twitter podle většiny agentur používá ke své práci méně než čtvrtina novinářů. Jedinou výjimkou v celé Evropě je Litva, kde vyhledává témata pro svou práci na Twitteru více než 70 % novinářů.

Jižané raději chodí na "tiskovky"

Zajímavé rozdíly mezi evropskými trhy ukazuje studie v oblasti volby formy setkání s novináři. V jižní Evropě je z hlediska PR na první kontakt s novináři vhodná tisková konference, zatímco ve střední Evropě naopak PR agentury podle svých zkušeností říkají, že je vhodné si s novináři domluvit schůzku. Severoevropští novináři jsou nejvstřícnější ke společenskému setkání.

Obecně se v Evropě největší účasti (v průměru 24 novinářů) těší tiskové konference týkající se spotřebního zboží, na druhém konci s nejmenším zájmem (v průměru méně než 10 novinářů) se potýkají eventy farmaceutických firem. U spotřebního zboží se nejvíce liší Evropa jižní a severní, novinářů z jižní Evropy na takovou tiskovou konferenci přijde i 40, severských novinářů by přišlo ani ne pět.

Stejně tak se podstatně liší novináři z jihu a severu Evropy v přístupu k účasti na konferencích a veletrzích, na které je nutné odcestovat. Jihoevropští novináři se zúčastní, jen uhradí-li firma náklady, čtyřem z 10 severoevropských novinářů hradí náklady redakce.

Navzdory snaze mnoha firem tiskové zprávy rozesílat v univerzální angličtině z výzkumu jasně vyplývá, že pro novináře je samozřejmostí obdržet ji v jazyce země, kde pracují.