Pivnice Gambrinus

Plzeňský Prazdroj v Plzni otevřel první českou značkovou pivnici Gambrinus podle nového konceptu nazvaném Sedmý nebe. V restauraci chce nabídnout pivní, gastronomický a společenský zážitek, řekl šéf pivovaru Douglas Brodman, který moderní provozovnu v centru města otevřel spolu s fotbalovým internacionálem Antonínem Panenkou.
"Ještě letos by se měly postupně otevírat další pivnice Sedmý nebe v atraktivních lokalitách center velkých českých měst. Provozovny fungují na principu standardní formy obchodní spolupráce, nejedná se o franšízu," řekl manažer Prazdroje Vladimír Jurina.
"Chtěli bychom provozovnami Sedmý nebe oslovit všechny, kteří rádi zajdou s kamarády na pivo a zároveň vyžadují moderní typ hospody s výbornou českou gastronomií v moderním pojetí a příjemným personálem. Je přirozené, že první Sedmý nebe otvíráme právě v Plzni, pivním nebi České republiky, odkud pochází pivo Gambrinus, nejoblíbenější česká pivní značka se 140letou historií," řekl Martin Rosička z Prazdroje.
Pivnice vznikla v domě ze 16. století, jehož celá historie je spjata s pivem. V archivech je zmiňován jako dům právovárečný již v květnu roku 1800. V období první republiky v něm bylo plzeňské pohostinství známé jako Morávkova plzeňská pivnice. Od roku 1967 do roku 2009 tam sídlila "kultovní" Moravská vinárna, svého času jediná, kde nabízeli točené víno.
Originální design provozovny, jehož autorem je pražské studio Artcore (Štěpán Kuklík a Mája Rašková) odkazuje některými prvky interiéru na klasickou českou hospodu. "Celkový výraz pivnice je ale moderní, využívající současné kvalitní materiály a technologie; výsledkem tak je inspirující interiér s velmi zajímavými designovými prvky," řekl Jurina. Pivnice má značkové oblečení personálu, originální interiérové fotografie, speciální sklenice i venkovní označení restaurace. Velkou zajímavostí je designová pípa vyvinutá speciálně pro Sedmý nebe, dodal.
Jídelní lístek pomohla sestavit Asociace kuchařů a cukrářů ČR. Originální receptury pokrmů vycházejí z české kuchyně, zajímavostí jsou pivní dezerty, například pivní želé s malinovou omáčkou a domácím štrúdlem.
Historie domu čísla popisného 126, kde vznikla pivnice, sahá až do roku 1594. Současnou barokně klasicistní podobu získal mezi lety 1719 až 1726 a následně úpravou fasád po roce 1772. Prvně je nárožní dům zmiňován jako dům právovárečný v květnu roku 1800, kde se zřejmě vařilo pivo. O více než 100 sto let později tam začala fungovat Morávkova plzeňská pivnice, jejíž provoz trval minimálně do roku 1935. Od 50. let minulého století objekt převzala Jednota Plzeň-jih, čímž byla tradice pohostinství orientovaného na výčep piva definitivně ukončena.