Co není dovoleno na internetu?

Pokud bych si úvodem položila otázku, jaké právní předpisy upravují oblast internetu, určitě musím jako první zmínit zbrusu nový zákon o audiovizuálních službách, který je účinný od 1. 6. 2010, dále pak občanský zákoník, obchodní zákoník, zákon o regulaci reklamy, zákon antispamový (zákon o některých službách informační společnosti), zákon o ochraně osobních údajů, zákon o loteriích a jiných podobných hrách a autorský zákon.

Product placement

Dnem 1. června 2010 vstoupil v účinnost zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání (zákon č. 132/2010 Sb.), který konečně zakotvil product placement, slovy zákona nevhodně označený jako umístění produktu, a to nejen v rámci vysílání na internetu, myšleno vysílání, v rámci kterého si pořady určuje uživatel (dále jen "vysílání na internetu"), ale také v klasickém televizním a rozhlasovém vysílání a v kinematografických dílech.

Podle výše zmíněného zákona je tedy možné umístit product placement do pořadu v rámci vysílání na internetu, pokud jsou tyto pořady na začátku, konci a v případě jejich přerušení, reklamou i po tomto přerušení označeny jako pořady obsahující product placement.

Product placementem nesmí být cigarety či jiné tabákové výrobky, dále pak léčivé přípravky, pokud jsou dostupné pouze na lékařský předpis. Product placement je zakázán v pořadech pro děti. Z hlediska obsahového je pak třeba dodržet, aby pořad obsahující product placement nebyl ovlivněn v rozporu s nezávislostí poskytovatele pořadu, nenabádal k nákupu zboží, které je obsahem product placementu a aby zboží, které je product placementem, nebylo nepatřičně zdůrazňováno.

Obchodní sdělení vs. spam

Antispamový zákon (zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti), stanoví, že obchodní sdělení (myšleno jakákoliv reklama) lze elektronickými prostředky zasílat pouze po předchozím souhlasu adresáta. Mezi elektronické prostředky patří internet, telefon i fax, tedy veškerá reklama, kterou zasíláme e-mailem, SMS, MMS, faxem či telefonickým hovorem, podléhá tomuto zákonu.

Z výše uvedeného je výjimka pro adresáty, s nimiž již odesílatel navázal před tím, než odesílá obchodní sdělení, kontakt v souvislosti se svou podnikatelskou činností, tedy k zákazníkům. Zákazníkům je tedy možné zasílat obchodní sdělení bez předchozího souhlasu.

Adresáti musí mít možnost kdykoliv bezplatně zasílání obchodních sdělení odmítnout. Z textu každého obchodního sdělení zasílaného elektronickou poštou pak musí být zřejmé, že se jedná o obchodní sdělení (musí být tak jasně označeno), musí být zřetelná totožnost odesílatele a obchodní sdělení musí být zasláno z platné adresy.

Reklama na internetu

Reklama umístěná na internetu není upravena žádnými zvláštními právními předpisy, a proto platí zákon o regulaci reklamy (č. 40/1995 Sb.). Ten mj. říká, že na internetu nesmí být uváděna reklama zboží či služeb, jejichž prodej či nabízení je v rozporu s právními předpisy, reklama klamavá, reklama skrytá, reklama v rozporu s dobrými mravy. Pro internetovou reklamu také platí, že musí být zřetelně rozlišitelná a vhodným způsobem oddělená od ostatního sdělení.

Na internetu je zakázaná tabáková reklama, kterou je možné komunikovat pouze v zákonem uvedených místech, jako např. ve specializovaných prodejnách nebo prodejnách se širším sortimentem zboží (zde však pouze v místě určeném pro prodej tabákových výrobků). Zajímavou oblastí může také být internetová léková reklama zaměřená na odborníky. Takovouto reklamu je možné komunikovat pouze prostřednictvím konkrétních webových stránek, na něž mají přístup pouze odborníci. Bannery na takovéto webové stránky je možné proto umísťovat zase jen na stránky, na něž mají přístup pouze lékaři, nikoliv široká veřejnost.

Pro oblast internetové reklamy je asi nejdůležitější znát, kdo je za obsah reklamy na internetu odpovědný. Za soulad reklamy se zákonem odpovídají zadavatel a zpracovatel reklamy společně a nerozdílně. Tento rozsah odpovědnosti je však možné smluvně jakkoliv upravit, což se v praxi často děje. Zadavatel má možnost se své zákonné odpovědnosti zprostit, a to prokáže-li, že zpracovatel nedodržel při zpracování dané reklamy jeho pokyny. Zpracovatel se pak může své odpovědnosti zprostit v případě, že reklama obsahuje nepravdivé údaje, jejichž pravdivost není schopen posoudit ani s vynaložením veškerého úsilí.

Zajímavostí také zcela jistě je, že jako pro každou reklamu, tak i pro tu internetovou platí povinnost zadavatele uchovávat ukázku (kopii) každé reklamy, a to po dobu 5 let ode dne, kdy byla reklama naposledy šířena. Tato lhůta se prodlužuje v případě, že bylo ve věci konkrétní reklamy zahájeno správní řízení, a to až do pravomocného rozhodnutí ve věci.

Samostatnou kategorii představuje virální marketing. Pod pojem virální zahrnujeme všechny marketingové aktivity, jež k šíření reklamních informací využívají samotné uživatele, resp. cílové zákazníky. Virální marketing není v současné době upraven žádným právním předpisem.

Osobní údaje

Internet se velmi často využívá pro shromažďování osobních údajů, a to jak v rámci spotřebitelských soutěží, tak e-shopů. Pro shromažďování osobních údajů v rámci internetového prostředí opět nemáme žádná specifika, výjimky apod. Shromažďovat osobní údaje je možné pouze po předchozím souhlasu fyzických osob ("subjektů údajů"). Takovýto souhlas by měl obsahovat minimálně toto:

identifikaci správce, a to obchodní firmou, sídlem a IČO;

účel zpracování osobních údajů, např. k marketingovým účelům;

dobu zpracování;

rozsah zpracování, tedy jaké osobní údaje se zpracovávají.

Souhlas se zpracováním osobních údajů musí být aktivní úkon subjektů údajů. Jako prokazatelný není Úřadem o ochraně osobních údajů uznáván souhlas, jestliže text souhlasu bude předtištěn a nebude tedy dána aktivní možnost souhlas poskytnout. Např. nelze přijmout následující způsob: "ANO, mám zájem o domácí kino za senzační cenu" a bezprostřední odeslání objednávky. Příkaz k odeslání objednávky v tomto předchází textu, v němž jsou čtenáři www stránek poskytnuty další potřebné informace. V komunikaci přes internetové služby bude nutno použít tzv. princip "dvojího kliknutí". Tedy v uvedeném případě by měl zájemce o domácí kino vyplnit okénko umístěné bezprostředně za text "ANO, mám zájem o domácí kino za senzační cenu" a teprve následujícím úkonem by měl provést odeslání objednávky. Okénko za textem nesmí být předvyplněno, musí být ponecháno na subjektu údajů, aby ho svým aktivním úkonem vyplnil. Jen takto poskytnutý souhlas lze považovat za svobodné rozhodnutí subjektu údajů. Pole sloužící jako příkaz k odeslání objednávky musí být vždy na konci veškerých informací, aby bylo zřejmé, že k tomuto příkazu k odeslání dospěl čtenář www stránek po přečtení všech důležitých informací, a tedy ví, co podepisuje a k čemu dal souhlas.

Domény

Přidělování, užívání a odebírání doménových jmen je upraveno samoregulačními pravidly, a to konkrétně "Pravidly registrací doménových jmen v doméně CZ", která je možno nalézt např. na www.nic.cz. Přidělování národních domén je velmi liberální a z technického hlediska se jedná o automatizovaný proces. Doménu si může zřídit každý, kdo za ni zaplatí příslušný poplatek, a to bez jakýchkoliv omezujících podmínek z hlediska názvu domény, vlastníka apod. Ochrana doménových jmen jako takových neexistuje, a proto je možné domény chránit jako ochranné známky nebo obchodní firmu.

Jako doménu (coby ochrannou známku) je možné zaregistrovat de facto jakékoliv označení, pokud je přihlašovatel schopen prokázat její užití. Domény se přihlašují jako ochranné známky slovní, a to pro konkrétní třídy výrobků či služeb. Vlastník ochranné známky má výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky a službami, pro něž je registrovaná. V případě, že je vlastník ochranné známky na svých právech krácen, je vlastník oprávněn domáhat se svého práva u soudu.

V případě, že se objeví doménové jméno shodné či zaměnitelné s obchodní firmou nebo ochrannou známkou, pak dochází k porušení práv třetích osob a jedná se o jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže, tedy o skutkovou podstatu nekalé soutěže.

Autorská díla na internetu

Samostatnou kapitolu představují v prostředí internetu autorská díla. Zpřístupňování autorského díla na internetu je očima autorského zákona možné vidět ze dvou úhlů, jednak jako rozmnožování díla, dále pak jako sdělování díla veřejnosti. Zpřístupnění díla prostřednictvím internetu je chráněno autorským zákonem, proto je vždy třeba k tomu opatřit nezbytný souhlas autora předmětného díla nebo jiné osoby k tomu oprávněné. Za užití díla se nepovažuje takové užití, které slouží fyzické osobě pro její vlastní potřebu a jehož účelem není dosažení hospodářského nebo obchodního prospěchu. Do práva autorského nezasahuje také ten, kdo při užití díla zhotoví dočasnou nebo náhodnou rozmnoženinu díla v elektronické podobě.

Jsou-li zhotovovány rozmnoženiny prostřednictvím sítě peer-to-peer, platí, jak bylo výše uvedeno, že pokud koncový uživatel bude ctít požadavek jediné rozmnoženiny, jedná se o volné užití díla. Samotné připojení k takové síti a stažení MP3 nebo videa by proto nemělo být posouzeno jako protiprávní, byť se vyskytují i názory, podle kterých musí být uživateli zřejmá protiprávnost samotného sdílení autorského díla bez souhlasu jeho autora.

Obsahové minimum autorské smlouvy

vydefinování autorského díla;

rozsah licence
a) způsoby užití díla - v případě užití díla na internetu tedy půjde o užití díla rozmnožováním;
b) trvání licence;
c) teritorium pro užití licence - v případě autorských děl užívaných na internetu bude teritoriem celý svět;
d) množství užití díla - i zde doporučuji uvádět neomezené;

zda se jedná o licenci výhradní, či nevýhradní;

zda může nabyvatel licence poskytnout třetí osobě podlicenci;

cena za kterou se licence poskytuje.

Marie Šebelová je advokátkou v AK Marie Šebelové, www.ak-sebelova.cz.