Nikdo zatím netuší, jak z Facebooku vytlouct peníze

Slýchám to v posledních měsících častěji než "Dobrý den": "... něco bychom na tom Facebooku měli udělat, a ty sociální sítě, vždyť víte." Ani v nejmenším bych klientům nevyčítal, že - až na výjimky - dané problematice nerozumí; od toho platí nám. Problém je spíš to, že nevědí, proč vlastně aktivitu v sociálních sítích vyžadují. Je to zkrátka nejnovější trend a kdo chvíli stál, stojí opodál. Odborné veřejnosti se podařilo vyvolat dojem, že Facebook, Twitter a spol. jsou kouzelní oslíci, jimž ze zadního otvoru padají zástupy nadšených zákazníků. Virtuálním prostorem běhají virtuální pivíčka a panáčky, aniž by přinášely jakýkoli prospěch; firmy mají tisíce "fandů" a netuší, co si s nimi počít. Celé očekávání okolo webu 2.0 a s ním souvisejících fenoménů je nepříjemně podobné snům, které ovládaly internet na přelomu tisíciletí (to byl zřejmě web 1.0).

Následující slova asi urazí řadu laureátů Křišťálových lup a dalších binárních osobností, ale jsem přesvědčen, že nikdo zatím pořádně netuší, jak ze sociálních sítí vytlouci reálný užitek. Sem tam se to podaří, jindy ne, a když něco chvíli funguje, po čase to začne uživatele řádně otravovat. Sledujeme evoluci v přímém přenosu a netušíme, zda skončí u životaschopného druhu, nebo u digitálního neandrtálce určeného k vyhynutí. Ale nechci odsoudit sociální sítě coby nástroje komunikace pro firmy a značky. Facebook se stamiliony uživatelů, geniálně jednoduchý Twitter i "obyčejná" diskusní fóra hrají čím dál významnější roli. Učme se s nimi pracovat, učme to klienty, ale hlavně neztrácejme ze zřetele, že přes veškerou auru nekonečného potenciálu se stále jedná o nástroje, jejichž pomocí se lidé snaží být blíž jeden druhému. Nástroje, které nabízejí spoustu sofistikovaných funkcí a bezbřehou interaktivitu, ale v jejichž nejbližším příbuzenstvu není tiskárna na peníze, nýbrž starý, dobrý, obyčejný telefon.

Virtuálním prostorem běhají virtuální pivíčka, aniž by přinášela jakýkoli prospěch.