Boj o významnou tržní sílu

Petr Kůta

Aktuální situace ke dni 4. 10. 2009 byla taková, že prezident republiky vrátil návrh zákona zpět do Poslanecké sněmovny s odůvodněním, že zákon by byl zejména zcela nevhodným regulačním zásahem do vztahů mezi odběrateli a dodavateli na maloobchodním trhu a omezoval by nepřiměřeným způsobem smluvní volnost. Nicméně v případě, že bude veto prezidenta přehlasováno Poslaneckou sněmovnou (jednání proběhlo 20. 10. tj. před uzávěrkou), nabude zákon účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícím po dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.

V současné době je základním právním předpisem zákon o ochraně hospodářské soutěže (č. 143/2001 Sb). Nová právní úprava by měla být k zákonu o ochraně hospodářské soutěže speciální a dotýká se zejména roviny dodavatelsko-odběratelské, kde bude definovat a omezovat zneužití tzv. významné tržní síly v oblasti prodeje zemědělských a potravinářských produktů.

Návrh zákona obsahuje několik základních pojmů, mezi které spadá i pojem významná tržní síla posuzovaná na straně odběratele zejména podle struktury trhu, překážek vstupu na trh, tržního podílu dodavatele a odběratele, jejich finanční síly, velikosti obchodní sítě odběratele, velikosti a umístění jeho jednotlivých prodejen. Zároveň se předpokládá, že neprokáže-li se opak, má významnou tržní sílu odběratel, jehož čistý obrat přesáhne 5 mld. Kč.

Analogii je možné připomenout např. novelu zákona o ochraně spotřebitele z února roku 2008, která nově upravila tzv. nekalé obchodní praktiky, v tomto případě však ve vztahu podnikatel-spotřebitel. Nicméně analogii lze nalézt zejména v tom, že oba zákony obecným způsobem zakazují určité chování. Zároveň oba zákony obsahují přílohy (v případě zákona o ochraně spotřebitele se pro ně vžil název "černá listina"), které blíže popisují ty druhy jednání, jež lze považovat za protiprávní. V zákoně o významné tržní síle se počítá se šesti přílohami. Každá z příloh se věnuje jednomu z okruhů zneužití významné tržní síly.

Příloha č. 1 se dotýká pravidel uplatňovaných při fakturaci, např. povinnost uvádět datum, kdy se musí uskutečnit úhrada za nákup. Dále musí faktura obsahovat jako upřesňující podmínky srážky a pokuty v případě prodlení s úhradou.

Příloha č. 2 se týká všeobecných obchodních podmínek odběratele. Odběratel bude např. povinen poskytnout všeobecné obchodní podmínky dodavateli, který o to požádá, a z poskytnutých všeobecných podmínek se bude vycházet při obchodním jednání. Zároveň tato příloha stanoví, že uvedené podmínky budou muset zahrnovat podrobnosti nákupu, cenové podmínky, snížení ceny a podmínky úhrady. Odběratel bude mít sice právo rozdělit dodavatele do různých kategorií, nicméně bude zavedena zásada, že platební lhůta pro každého dodavatele nesmí být delší než 30 dnů od data dodání zboží.

V příloze č. 3 se řeší podmínky uváděné ve smlouvách mezi dodavateli a odběrateli. Zde je např. stanovena povinnost uzavírat smlouvy písemně. Ve smlouvách budou muset být stanoveny podmínky prodeje výrobků tak, jak vyplynuly z obchodních jednání v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami. Smlouvy budou muset také řešit lhůty pro předkládání návrhů na cenové změny a stejně tak i podmínky a lhůty pro změnu dohodnutého množství, jakosti a provedení dodávaných výrobků.

Příloha s číslem 4 má za cíl stanovit závazek odběratele prodávat výrobek za skutečnou nákupní cenu. Tedy netto jednotkovou cenu uvedená na nákupní faktuře, sníženou o všechny ostatní finanční příjmy odsouhlasené dodavatelem a zvýšenou o příslušné daně a o cenu dopravy, pokud byla doprava realizována na účet odběratele. Budou existovat určité výjimky, např. prodej sezonních výrobků, po dobu závěrečného období sezony prodeje nebo výrobků s uvedenou dobou spotřeby, hrozí-li rychlé zhoršení kvality.

Rozsáhlá se jeví příloha č. 5 "praktiky zakázané v dodavatelsko-odběratelských vztazích" se pokouší vyjmenovat takové praktiky, u kterých bude moci dodavatel žádat úhradu způsobené škody. Jako příklad lze uvést se jednání, kdy se odběratel pokouší od dodavatele získat určitý prospěch či platbu, která neodpovídá žádné skutečně poskytnuté obchodní službě anebo je k poskytnutí služby zjevně nepřiměřená (různé formy skrytých příspěvků atd.). Poslední příloha, č. 6, se věnuje tzv. jiným zvyklostem v dodavatelsko-odběratelských vztazích a zahrnuje problematiku uzavírání smluv souvisejících s obrácenými dražbami na dálku.

Dozorovým orgánem je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a pokuty jsou stanoveny až do výše 10 milionů či 10 % z čistého obratu dosaženého za poslední účetní období.

Závěrem musím konstatovat, že nepovažuji současnou verzi návrhu zákona za zcela precizně provedenou, a pokud by byla schválena v dané podobě, tak po právní stránce by mohla vyvolávat určité nejasnosti.

Petr Kůta je advokátem v KMVS advokátní kanceláři.