I písmo má své majitele

redakce
foto www.designersmind.com

Firemní letáky, vizitky, billboardy a jiné propagační materiály mohou být označeny za pirátské a vést i k soudní žalobě - a to i v případě, že za ně majitelé řádně zaplatili. Porušení autorského práva se mohou firmy dopustit nelegálním užíváním elektronických písem, tzv. fontů. Firma si objedná grafické práce související například se změnou firemní identity. Grafické studio dodá zakázku perfektně zpracovanou, ale již kupujícího neupozorní, že pro dodané písmo je třeba zakoupit licenci. Firma se tak stává majitelem grafiky, která porušuje práva majitelů písem.

Tvůrci či držitelé práv k fontům se často o nelegálním užívání svých písem dovědí až od policie. Ta při raziích iniciovaných nejčastěji na základě udání narazí kromě nelegálního softwaru, hudby či filmů i na nelegální fonty. Při vyčíslování škody postupuje policie obdobně jako u jiných autorských děl.

Někteří tvůrci písem však narážejí na neoprávněné užívání svých děl i nahodile. "Nejčastěji se to dozvíme prostřednictvím tiskovin, ve kterých firmy naše písmo použijí. Každý font má nezaměnitelný rukopis a profesionál snadno pozná, že se jedná o písmo z jeho studia," říká František Štorm ze společnosti Stormtype.com, která se zabývá typografickým návrhem písem a jejich prodejem.

Meziročně protipirátská organizace BSA prostřednictvím infolinky či informačních stránek zaznamenala 70% nárůst dotazů dotýkajících se písem. Nejčastější otázkou je, jak zjistit, že jsou instalované fonty legální. Případně, jaké jsou podmínky při užití fontů ve firemních tiskovinách. V každém případě lidé mají na rozdíl od softwarového či filmového pirátství o problematice minimální povědomí.

Řadu písem získávají uživatelé jako součást již zakoupených aplikací - kancelářských typu MS Office či grafických nebo publikačních, například InDesign od firmy Adobe. Mnoho fontů se však do počítačů dostane nelegální cestou, nejčastěji z internetu. Málokdo totiž ověřuje legální možnosti užívání takových fontů a jejich původ. Podobně jako u softwaru je účinnou obranou proti nechtěnému pirátství získávání fontů pouze z autorizovaných zdrojů - rozhodně se vyhnout anonymním výměnným sítím či torentům.

Nejvíce k pirátství dochází ve firmách, v nichž se dodržování licenčních podmínek nehlídá. Nejčastějším prohřeškem je užívání písma ve více počítačích, než opravňuje licence. Rovněž není možné písmo zapůjčit například grafickému studiu. Pokud designér nevlastní licenci pro potřebné písmo, musí si ji zakoupit, byť dané písmo potřebuje jen pro jedinou zakázku. Zákazník by se poskytnutím písma designérovi dopustil porušení práva. Podobně by ohrozil designér klienta, pokud by ho neupozornil, že písmo použité v navrhovaných tiskovinách je licencované a je třeba uzavřít licenční smlouvu s vlastníkem práv.

Licenci k užívání písma poskytují buď sami tvůrci, nebo jejich zástupci, kteří jsou vykonavateli práv tvůrců. Z těch větších to jsou v Česku například společnosti Adobe, Corel či Monotype Imaging. Legální užívání písem má navíc řadu výhod. Legální držitelé písem získávají např. aktualizace včetně potřebné podpory, pokud se vyskytnou problémy.

V Česku se podle informací BSA zatím případy porušování práva k písmům daří řešit mimosoudní dohodou. Firmy téměř bez výjimky na upozornění na porušování práva reagují okamžitým nákupem patřičných licencí a obvykle souhlasí i s částkou odškodnění.

Pokud by se autoři nelegálně užívaných písem začali aktivněji domáhat svých práv, hrozily by tuzemským firmám statisícové, či dokonce milionové náhrady škod. To se týká zejména firem, v nichž se fonty mohou neoprávněně užívat v mnoha firemních počítačích. Například britská společnost Campden Publishing tvrdila, že používá pouze jeden druh písma. Důkladný audit však odhalil 11 tisíc různých fontů v celkové hodnotě přesahující 3,3 milionu korun.

Zdroj: Text čerpá z materiálu protipirátské organizace BSA (Business Software Alliance), www.bsa.cz.