Globální tygři z Indie

Adam Hazdra

Transformace indických firem z domácích na světové měla tři fáze. V předreformní fázi, před rokem 1991, byly indické firmy spoutané: nejprve britskou nadvládou, později socialistickými politikami. V druhé fázi, po roce 1991 znamenaly ekonomické reformy desetiletí restrukturalizace směrem ke globální konkurenceschopnosti. Dnes, ve třetí fázi, se indické firmy stávají čím dál více globálními. - Takto začíná svou novou knihu o nastupujících indických globálních ekonomických hráčích N. Kumar z London Business School.

Indie zažila dlouhou britskou nadvládu, která pro ni na jedné straně znamenala zánik některých tradičních odvětví, např. textilního průmyslu, na druhou stranu se Britové zasloužili o rozšíření angličtiny a také o prozápadní orientaci, což dodnes Západu usnadňuje komunikaci s indickými obchodními partnery. Po získání samostatnosti v roce 1947 se v Indii uplatňovaly principy centrálně plánované ekonomiky. Reformy v 90. letech přinesly otevření trhu jak domácí, tak zahraniční konkurenci.

V roce 1996 neměla Indie ve skupině pěti set největších světových firem podle tržní hodnoty svého zástupce. V roce 2008 jich tam bylo již třináct. Společnost McKinsey odhaduje, že příjmy Indů se během dvaceti let ztrojnásobí.

Podle jednoho odhadu hledá 60 % z dvou set největších indických firem uplatnění pro své nově nabyté bohatství na zahraničních trzích. Za všechny jmenujme skupiny ArcelorMittal a Tata Group, které dosáhly celosvětových rozměrů strategickými akvizicemi (ArcelorMittal systematicky skupuje ocelárny včetně bývalé české Nové huti, Tata v loňském roce koupila prestižní britské značky Land Rover a Jaguar). Indie si je navíc vědoma neudržitelnosti výhody nízkých nákladů do budoucna, takže se začíná poohlížet po aktivitách s vyšší přidanou hodnotou, které mají základ v inovacích a brandingu.

Nastal proto čas přestat vnímat Indii jako nízkonákladovou outsourcingovou výrobnu; měli bychom ji spíše vidět jako rovnocenného hráče s globálními ambicemi. I na ni se totiž vztahuje to, co před časem napsal BusinessWeek o nastupujících hospodářských mocnostech: "Jsou nenasytní - a chtějí vaše zákazníky. Mění pravidla hry na světovém trhu."

Více v nové knize Nirmalya Kumara India's Global Powerhouses, která vyšla v roce 2009 u Harvard Business School Press. Kumar přednáší marketing na London Business School, spoluřídí Aditya Birla India Centre při této instituci a je autorem několika knih, např. Marketing as Strategy či Value Merchants.

Adam Hazdra pracuje jako produktový manažer ve společnosti Newton Media a přispívá na server Inovace.cz. Zabývá se problematikou inovací.