reklama
reklama
16. 2. 2005 | poslední aktualizace: 14. 3. 2005  10:11

Veřejně přístupná díla a jejich užití

V každodenním životě nás běžně obklopují díla a výjevy, které jakoby nikomu nepatří, jsou veřejně přístupné a vzbuzují dojem, že je možno je volně v marketingu užít. Ne vždy však tomu tak je. Mezi (zdánlivě) anonymní díla patří například sochy, stavby, peníze, dopravní značky, státní a jiné symboly, davové fotografie, citáty známých osobností apod.
reklama


Mnoho prohřešků proti užití těchto volně přístupných děl pramení ani ne tak z vědomého překračování zákona jako spíše z neznalosti.

Nákupní centrum není veřejné prostranství
Sochy, stavby a jiná architektonická díla podléhají v naprosté většině případů režimu autorského zákona č. 121/2000 Sb. Důvodem je skutečnost, že tato díla zpravidla vyhovují definici autorského díla, tedy jsou výtvorem z oblasti umělecké, který je výsledkem tvůrčí činnosti autora a který je vyjádřen v objektivně vnímatelné podobě.
Je-li dílo umístěno na veřejném prostranství, jímž je například náměstí, ulice, park či veřejná cesta, pak je možné jej v reklamě užít formou jeho zaznamenání fotografií, kresbou, malbou, filmem apod.; bez svolení autora či jiného nositele práv k architektonickému dílu či soše však nelze toto dílo (resp. jeho kopii) užít v trojrozměrné podobě, např. malou kopii sochy či stavby jako dárkový předmět.
Veřejným prostranstvím však není soukromý pozemek (a nelze tak například bez svolení užít fotografii sochy umístěné v zahradě či fotografii soukromé vily), hala nákupního či obchodního centra či jiný privátní prostor. Socha či reliéf na stavbě může navíc zobrazovat určitou konkrétní osobu: tehdy je nutné zvážit jejich užití i z hlediska norem na ochranu osobnosti, jak je uvedeno dále.
Sochy, stavby a jiná architektura ovšem nejsou chráněny "věčně", ale jen po určitou dobu, po jejímž uplynutí se stávají tzv. volnými díly, která lze užít bez svolení, pouze při dodržení podmínky uvedení jména autora a užití díla způsobem, který nebude snižovat jeho hodnotu (jak by tomu mohlo být v případě fotografie sochy zneužité k pornografickým účelům).
Doba ochrany autorských děl (nejen sochařských a architektonických) činí dobu života autora a dále 70 let po jeho smrti.

Osoby jen se souhlasem
Zobrazené konkrétní osoby "chrání" § 12 občanského zákoníku (z. č. 60/1964 Sb.). Fotografii, sochu, kresbu či jiný záznam podoby určité fyzické osoby, je-li tato identifikovatelná, lze zásadně užít vždy jen s jejím souhlasem. Výjimky platí pro účely umělecké a reportážní, mezi něž reklama ani jiná marketingová aktivita nespadají. V případě osob již zemřelých uděluje souhlas manžel a děti; není-li jich, rodiče. Není-li ani rodičů, pak netřeba nikoho o souhlas žádat a podobiznu dané osoby lze užít.
Pokud jde o různé davové fotografie, rozhoduje identifikovatelnost zachycených osob; je-li možno určité osoby v davu nepochybně určit a pokud žijí, nebo žijí-li alespoň jejich manžel nebo děti nebo rodiče, zákon si žádá získat jejich souhlas.
Stejně jako podoba jsou chráněny i jiné osobní projevy fyzických osob, mezi něž patří i citáty. Citát sám, jakož i fotografie, kresba, malba či jiný způsob zachycení podoby určité osoby mohou být ovšem současně autorskými díly, zmíněnými v úvodu. Je-li tomu tak, autorský zákon požaduje souhlas autora či jiného nositele práv k citátu či k fotografii, kresbě, malbě apod. V některých případech však není nutné o souhlas žádat. U citátu za podmínky, že tento byl již zveřejněn (což je u známých citátů samozřejmé), a dále, že citátu je užito "v odůvodněné míře"; vzhledem k tomu, že citáty jsou většinou krátké, můžeme shrnout, že v marketingu je většinou možné je bez dalšího užít, avšak vždy s uvedením jména autora (nejde-li o citát anonymní), a byl-li citát poprvé zveřejněn v nějakém díle, pak také s uvedením názvu díla a pramene.
U podobizny - autorského díla - je výjimka "volného užití" stejná jako u architektonického díla: podmínkou je jejich umístění na veřejném prostranství. Stejně jako architektonická díla jsou citáty a záznamy podob osob chráněny jen po zákonnou dobu ochrany, poté se stávají tzv. volnými díly s možností jejich užití bez svolení, avšak s uvedením jména autora a při zachování hodnoty díla.

Symboly všeho druhu
Podobně jako sochy a stavby nás denně provázejí dopravní značky. Tyto symboly slouží k regulaci provozu na pozemních komunikacích. Právní normy sice výslovně nezakazují jiné užití než v dopravě, nepřímá regulace však vyplývá ze zákona o přestupcích (č. 200/1990 Sb.). Přestupku se totiž mj. dopustí ten, kdo úmyslně neoprávněně umístí dopravní značku či ji neoprávněně používá. Obdobně jsou chráněny i jiné typy dopravních značení, například různá návěstidla, označení dopravních zastávek apod.
Olympijské symboly, tedy vlastní olympijský symbol sestávající z pěti kruhů, vlajku, heslo, hymnu, emblémy, pochodeň a další, lze v reklamě užít s písemným zmocněním Českého olympijského výboru. Olympijské symboly jsou zároveň většinou registrovány i jako ochranné známky, takže vedle svolení Českého olympijského výboru je třeba žádat o souhlas s užitím i majitele příslušné ochranné známky (pokud jím není současně ČOV).
Vedle dopravních značek a olympijských symbolik existuje i řada dalších zákonem chráněných symbolů. I když příslušné předpisy třeba výslovně nezakazují jejich užití, již zmíněný zákon o přestupcích zakazuje jejich "zneužití", to jest jiné užití, než ke kterému jsou daným právním předpisem určeny. Jakmile tedy uvažujeme o včlenění nějakého známého označení - většinou obrazového - do reklamy, vyplatí se zjistit, zda toto označení není právními předpisy vyhrazeno jen pro určité užití a zda nehrozí jeho zneužití.

Ceněné ceniny
Na reprodukce bankovek, mincí, šeků, platebních karet, cenných papírů apod. a na předměty napodobující symboly peněz dohlíží Česká národní banka.
Podle vyhlášky ČNB (č. 36/1994 Sb.) je k jakýmkoliv reprodukcím zásadně třeba souhlasu ČNB, ledaže se jedná o vyhláškou popsané výjimky. Mezi ně patří jakékoliv grafické vyobrazení mincí a platebních karet, reprodukce šeků (vyjma cestovních) a cenných papírů, jsou-li tyto zřetelně označeny jako "opis", "kopie" či "reprodukce", a bankovek a cestovních šeků při splnění přesně daných podmínek zobrazení, které vylučují možnost záměny se skutečnými bankovkami či cestovními šeky.
Předměty napodobující peníze lze vyrábět bez souhlasu ČNB, jsou-li jiného než původního materiálu a je-li tento materiál s původním nezaměnitelný. Grafické zpracování bankovky, mince, platební karty apod. je vedle toho chráněno podle autorského práva, přičemž tato práva vykonává zpravidla společně ČNB a autor, a souhlasu těchto osob je tedy rovněž ve smyslu autorského zákona třeba.

Státní symboly aj.
Mezi státní symboly řadíme státní znak, barvy, vlajku, vlajku prezidenta, pečeť a hymnu; jejich užití (vyjma barev) upravuje zákon (č. 352/2001 Sb.). Ze státních symbolů lze užít v reklamě jen barvy a vlajku, přičemž vlajku jen vhodným a důstojným způsobem a při dodržení zákonných pravidel, mezi něž např. patří orientace vlajky a zákaz jakéhokoliv textu, obrazu či jiného podobného prvku na vlajce.
Řada dalších veřejně přístupných děl může být ochrannou známkou a podléhat tak režimu zákona o ochranných známkách (č. 441/2003 Sb.), případně průmyslovým vzorem/designem výrobku - zákon o ochraně průmyslových vzorů (č. 207/2000 Sb.), či jiným statkem, chráněným přepisy práva průmyslového vlastnictví. V takovém případě je třeba navíc souhlasu majitele ochranné známky, průmyslového vzoru či jiného předmětu průmyslového vlastnictví.
V praxi se nejčastěji vyskytují různé kombinace, například historická budova (architektonické dílo "volné"), na níž je ale umístěno logo firmy (ochranná známka); sportovec je zachycen na fotografii v reprezentačním dresu, jehož součástí je státní znak; socha zachycuje historickou osobnost (a nežijí již rodiče, manžel ani děti této osoby, užití je tedy bez svolení), doba ochrany autorského díla-sochy však ještě neuplynula a socha není na veřejném prostranství apod. Všechny tyto případy se řeší pomocí rozboru jednotlivých prvků v dané "kauze" přítomných a jejich následným posouzením a ošetřením podle výše uvedených pravidel.

Karla Chlumská
je advokátkou AK Svoboda Chlumská Chrůma a partneři.


Hlavní právní prameny
Zákon č. 121/2000 Sb.,
o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským, v platném znění
Zákon č. 60/1964 Sb.,
občanský zákoník, v platném znění
Vyhláška ČNB č. 36/1994 Sb.,
o podmínkách, za kterých lze reprodukovat bankovky, mince, šeky, cenné papíry a platební karty a vyrábět předměty, které je úpravou napodobují
Zákon č. 60/2000 Sb.,
o ochraně olympijských symbolik
Zákon č. 352/2001 Sb.,
o užívání státních symbolů České republiky
Zákon č. 200/1990 Sb.,
o přestupcích, v platném znění


TM0205s35 ()



Výňatky z některých právních předpisů

§ 2 odst. 1 z. č. 121/2000 Sb.:
(1) Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen "dílo"). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, (...), dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii (...), dílo architektonické, dílo užitého umění (...).

§ 2 odst. 1 vyhl. ČNB č. 36/1994 Sb.:
(1) Reprodukovat bankovky lze bez souhlasu, jde-li o:
a) jednostranné černobílé reprodukce, jestliže jejich délka při zachování poměru stran nepřesahuje polovinu délky reprodukované bankovky nebo je nejméně o polovinu větší než délka reprodukované bankovky;
b) jednostranné barevné reprodukce,
1. jejichž délka při zachování poměru stran nepřesahuje třetinu délky reprodukované bankovky nebo je nejméně dvojnásobná než délka reprodukované bankovky;
2. jestliže jsou reprodukovány části bankovek nepřesahující polovinu plochy obrazce reprodukované bankovky tak, aby z jednotlivých částí nebylo možné složit bankovku celou;
3. na kterých delší a kratší strana reprodukované bankovky svírají úhel nejméně o 20 stupňů odlišný od pravého úhlu.

§ 9 z. č. n č. 352/2001 Sb.:
Při užívání státní vlajky musí být dodržena tato pravidla:
a) při vodorovném umístění směřuje modrý klín vpravo při čelním pohledu na objekt, na němž je vlajka umístěna; bílá barva je vždy nahoře;
b) při svislém umístění je při čelním pohledu na objekt, na němž je státní vlajka umístěna, bílá barva vždy vlevo a modrý klín směřuje vždy dolů, (...)
j) na státní vlajce nesmí být žádný text, vyobrazení, obraz, znak nebo odznak, kytice, smuteční závoj a nesmí být svazována do růžice;
k) státní vlajka nesmí být používána v poškozeném nebo znečištěném stavu.

Autoři: Karla Chlumská
reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
Článek neobsahuje komentáře.

Galerie nápadů

Jak lákají návštěvníky tattoo veletrhy? Nabízejí zombie i mořské panny

Cape Tattoo Expo

Co může být více kreativní než tetování, které na lidské kůži vydrží až do smrti. To je deviza, na které staví tetovací veletrhy po...

reklama
reklama